Živce z masivu Strzegom-Sobótka, Polsko

Původní verze článku byla publikovaná v časopise Minerál v roce 2025.

Sebastián Hreus, Jan Loun, Peter Mitter

Obr. 1: Lom Borów 14, Dobromierz, masiv Strzegom-Sobótka. Tento lom na žulu poskytuje i v současnosti řadu estetických mineralogických vzorků.

V jihozápadní části Polska, přibližně 50 km západně od Vratislavi v Dolnoslezském vojvodství, se nachází pegmatitový ráj. Řeč je o pegmatitech masivu Strzegom-Sobótka, který je součástí Českého masivu. V granitovém masivu, který je těžen již více než 160 let, se nachází několik desítek lokalit s intragranitickými pegmatity, kterým byla věnována celá řada vědeckých prací (např. Janeczek, 1985; Körber a Szuszkiewicz, 2005; Michell, 1940; Praszkier a Siuda, 2009). Tyto pegmatity jsou světově proslulé celou řadou estetických minerálů...

Granitové srdce Polska

Lokality s výskytem intragranitických pegmatitů jsou těměř výhradně lomy, ve kterých je (nebo byla) provozována ušlechtilá kamenická výroba (Obr. 1, 2). Právě z tohoto důvodu je město Strzegom nazýváno granitovým srdcem Polska a výzdoba města to dává návštěvníkovi najevo na každém kroku. Cesty lemují granitové obrubníky, všude lze potkat kamenářské dílny a dílničky, v širším centru města jsou k vidění fontány a lavičky z granitu. Lomy, ve kterých probíhá ušlechtilá kamenická výroba, dosahují většinou značných hloubek, přičemž jejich typický charakter jim dodávají obdélníkové bloky světlého granitu. Malá část lomů se využívá pro výrobu drceného stavebního kameniva. Vzhledem k charakteru těžby bohužel není jednoduché najít v těchto lomech neponičené sběratelské vzorky.

Obr. 2: Dutina intragranitického pegmatitu (bohužel již vytěžená), Strzegom.

Charakteristické minerály z masivu Strzegom-Sobótka

Mezi nejzajímavější minerály oblasti patří fluorit, který tvoří nejčastěji tmavě fialové krystaly výjimečně přesahující velikost 15 cm (Obr. 3). Další neméně estetické minerály náleží skupině zeolitů. Stilbit, nejčastěji medově žluté až oranžové barvy, tvoří relativně častou výplň dutin pegmatitů v podobě charakteristických 'snopků', vzácněji vytváří kulovité agregáty. Mezi další vyhledávané minerály z oblasti Strzegomi patří o něco vzácnější cihlově červený chabazit. Nelze nezmínit záhnědu a morion, jejichž krystaly dosahují běžně velikosti přes 10 cm. V asociaci s křemenem se relativně často vyskytují jehlicovité krystaly epidotu až klinozoisitu. Dalšími typickými a sběrateli oblíbenými minerály z oblasti jsou bezpochyby živce, které tvoří automorfně omezené krystaly. V poslední době byly nalezené velice estetické vzorky živců mimo jiné v lomech Grabina, Andrzej III, Żbik a Borów 14. Nálezy kvalitních ukázek ale zdaleka nejsou omezené pouze na zmíněné lomy.

Obr. 3: Na návštěvě sklepení místního hornického mistra byl k vidění i tento temně fialový krystal fluoritu z lomu Borów 14. Foto: T. Vogt

Živce z masivu Strzegom-Sobótka

Živce masivu Strzegom-Sobótka bývají známé jako tzv. 'podložkové' vzorky pro zajímavé mladší minerály, ale i samotné živce jsou sběrateli minerálů vyhledávané jako sběratelské exempláře, především díky pestrosti krystalových tvarů a častému zastoupení více druhů na jednom vzorku. Živce jsou zde reprezentovány dvěma skupinami:

Obr. 4: Drůza krystalů mikroklinu se srůsty dle bavenského zákona. Borów 14, Dobromierz. Sbírka: S. Hreus

Draselný živec (dále v textu K-živec) je spolu s křemenem nejčastějším minerálem v pegmatitech popisované oblasti a je přítomen ve všech pegmatitech. Je běžnou součástí aplitových i písmenkových zón pegmatitů, avšak teprve v dutinách blokových jednotek miarolitických pegmatitů tvoří krystaly často úctyhodných rozměrů. Typický K-živec ze sběratelských ukázek pegmatitových drúz, označovaný jako ortoklas nebo mikroklin, je ve skutečnosti mikroklinový mikropertit (srůsty draselného a alkalického živce) (Praszkier a Siuda, 2009).

Obr. 5: Nevšední K-živec podkovovitého tvaru. Lom Żbik (Strzegom I), Strzegom. Rozměry vzorku: 8x7x7 cm. Sbírka: P. Mitter, ex. S. Hreus.

Na lokalitě lze rozlišit dva základní morfotypy krystalů. První z nich jsou krátce sloupcovité krystaly s velmi dobře vyvinutými a často lesklými plochami (110), (101), (010), (001) a (201). Tento typ živců je obvykle přítomen společně s křemenem, albitem, chlority a zeolity. Druhým morfotypem živcových krystalů jsou sloupcovité krystaly, někdy značně protáhlé, s dobře vyvinutými plochami (010) a (110). Tento typ se také nazývá 'zillertalský'. Velmi často jsou krystaly tohoto typu zdvojčatělé dle bavenského (obr. 6), vzácněji dle karlovarského nebo manebašského zákona (obr. 7), vyskytují se i tzv. cyklické srůsty krystalů (Janeczek, 1985, Obr. 6, 7). Tento typ živce je obvykle hojně doprovázen krystaly epidotu. Zajímavostí je, že se ve zdejších pegmatitech nevyskytují oba typy krystalů živce společně.

Obr. 6: Cyklický srůst krystalů mikroklínu v asociaci s epidotem z lokality Borów 14. Jedná se o odlišný pohled na vzorek z Obr. 6. Šipkou je označen srůst dle bavenského zákona. Rozměry vzorku: 5,5x4x3 cm. Sbírka: P. Mitter, ex. S. Hreus.

Obr. 7: Cyklický srůst krystalů mikroklínu z lokality Borów 14. Na fotografii je zřetelně viditelný manebašský srůst. Rozměry vzorku: 5,5x4x3 cm. Sbírka: P. Mitter, ex. S. Hreus.

K-živce mají různé barvy, od časté hnědé a světle žluté, přes ‚krémovou‘ či narůžovělou po téměř bílou, vzácně byl nalezen zelený krystalovaný amazonit. Krystaly K-živce jsou obvykle několik cm velké, někdy se ale vyskytují i ​​větší exempláře o hmotnosti několika kilogramů a velikosti přes 30 cm (druhý výše zmíněný morfotyp), např. v kamenolomu u Żółkiewky. Výjimečně byla nalezena bavenská dvojčata o velikosti 20 cm.

Obr. 8: Mikroklín se záhnědou, podložka je tvořena albitem a mikroklínem lom Grabina, Strzegom. Rozměry vzorku: 12x8x6 cm. Sbírka: P. Mitter, ex. S. Hreus

Albit (sodný živec) je jedním z nejběžnějších minerálů v pegmatitech masivu Strzegom-Sobótka. Je považován za mladší než K-živec a na mnoha místech jej nahrazuje. Albit se objevuje jako pertitové lamely v K-živcích, ale i jako grafické srůsty a automorfní krystaly rostoucí na povrchu K-živců a krystalů křemene, vzácněji se nachází periklin (mléčně bílá odrůda albitu s krystaly protaženými podle osy b). Albit obvykle tvoří krystalky o velikosti několika milimetrů, často však lze najít mnohem větší krystaly. Jejich barva je obvykle bílá, někdy se zelenkavým odstínem. Oblíbená je bezbarvá, zcela průhledná varieta cleavelandit. Někdy albit tvoří působivé koncentrace namodralých krystalů podobných květům rostlin. Na povrchu krystalů albitu často rostou mladší minerály. Nejzajímavější vzorky albitu se nachází v lomech v okolí Strzegomi.

Kontaktní karlovarský srůst mikroklinu (dominantní krystal v prostřední části a krystal vpravo od záhnědy) v asociaci s mladším albitem. Strzegom, bližší lokalizace není známá. Rozměry: 10,5x7,3x4 cm. Sbírka: S. Hreus, ex. J. Loun.

Situace na lokalitách a možnosti sběru

Živce se v masivu Strzegom-Sobótka díky aktivní těžbě v řadě kamenolomů stále vyskytují ve velice kvalitních ukázkách a nejsou vyloučeny nálezy dutin i s dalšími estetickými minerály. Možnosti sběru jsou však značně omezené tím, že se většinou jedná o hluboké kamenolomy s kolmými stěnami. Majitelé, ani pracovníci činných lomů bohužel většinou nemají pochopení pro sběratelské aktivity, a to především z důvodu bezpečnosti. V nečinných lomech je pravděpodobnost nálezu kvalitních mineralogických ukázek velmi nízká.

Literatura

Janeczek, J. (1985): Typomorphic minerals of pegmatites of Strzegom Massif. Geologia Sudetica, 20/2, 1-62. (v Polštině s anglickým shrnutím).

Körber, T. a Szuszkiewicz, A. (2005): Fundstellen-Klassiker: Der Striegauer Granit und seine Mineralien - Mineralien-Welt 16 (3): 16-45

Michell, W.D. (1940): Paragenesis of the pegmatite minerals Striegau, Silesia. American Mineralogist, 26, 262-275.

Praszkier, T. a Siuda, R. (2009): Pegmatite minerals from the Strzegom-Sobótka granitic massif, Silesia, SW Poland. – On-line: https://www.mindat.org/article.php/561/Pegmatite+minerals+from+the+Strzegom-Sob%C3%B3tka+granitic+massif%2C+Silesia%2C+SW+Poland. Navštíveno dne: 26.8.2024.